Cvikov

Cvikovský rybník, někdy též zvaný Kunratický či Lindavský, leží na levobřežním bezejmenném přítoku Boberského potoka mezi Drnovcem a Kunraticemi pod východními svahy hřbetu Dutý kámen. Jeho vodní plocha dosahuje rozlohy 9 ha.

Kostel sv. Alžběty, trojlodní, původně gotický ze 14. století (r. 1367 už uváděn jako farní), goticko-renesančně přestavěný v letech 1553 - 1558 italským stavitelem Benedettem Fervim. Věží byl opatřen r. 1580, znovu upraven a barokizován r. 1726 a restaurován r. 1868. Uvnitř je pozdně gotický Kristův hrob z r. 1567 zhotovený M. Heuffnerem, na svorníku žebrové klenby je Berkovský znak, oltář sv. Jana Nepomuckého z 18. století, rokokové varhany z 18. století, pozdně barokní oltář z 19. století, dva barokní náhrobníky celníků ze svoru z roku 1757. V okolí kostela je částečně zachována bývalá hřbitovní zeď, ve které jsou další náhrobníky (jeden z nich zhotovil Josef Max).

Ledová jeskyně se nachází u místní části Naděje na sev. svahu Suchého vrchu, je jedinou jeskyní svého druhu v Čechách. Tato pseudokrasová paledová jeskyně vznikla ve svislé puklině znělcové skály. V systému dutin, na povrchu utěsněných zvětralinami a humusem, je znemožněna cirkulace vzduchu. Jediným otvorem této statické jeskyně, který je výše než její dno, vniká v zimě do těchto podzemních prostor specificky těžký chladný vzduch, který pak vyplňuje jeskyni po celý rok a udržuje v ní stálou teplotu blízkou bodu mrazu. Z par v ovzduší i z vody prosakující sem zeminou a trhlinami se vytváří zaledněný prostor, částečně přetrvávající po celý rok: jinovatka, ledové náteky, stropní střechýly i podlahový led, jehož mocnost se v nejnižším místě jeskyně pohybuje podle povětrnostních podmínek od 0,5 do 2 m. Hloubka jeskyně je 6 m, šikmá délka do nejzazšího cípu hlavní dutiny je 30 m a šířka kolísá od 2 do 4 m. Místním obyvatelům byla jeskyně známa již dávno, turisticky se využívala od 70. let 19. století. Na přelomu 19. a 20. stol. byl vchod opatřen mříží a dnes je pro její častou devastaci veřejnosti uzavřena