Zlepšení informačních systémů cyklostezky sv. Zdislavy a její propagace v polské části ERN r.č. CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_012/0000144
Udoskonalenie systemów inform. Ścieżki rowerowej im. św. Zdzisławy i jej promocja w pol. części ERN
Vyhledání dle GPS        ?
Zobrazit legendu Skrýt legendu
 Kemp     Turistický cíl     Přírodní památka     Rozhledna     Technická památka     UNESCO     Vojenská památka   
 Více překrývajících se ikon (klikněte)

Nový Bor

 
Navštívíte místa

Havraní skály (Rabensteine) zwischen Nový Bor und Radvanec (Rodowitz)
Hügel Borská skalka, Hügel Borský vrch - Jelení skok (Oberjägersberg – Hirschensprung)
Pfarrwiese  
Horovy sady - Sommerkino
Červený rybník (Rotteich) bei Pihel
Kirche Marias Himmelfahrt
Hraniční rybník (Waldsteinteich)
Waldfriedhof
Marktplatz Palackého náměstí
Brauereiteich
Radvanecký rybník (Rodowitzer Teich)
Glasmuseum Nový Bor




Nový Bor (dříve Bor u České Lípy, německy Haida) je město v severní části okresu Česká Lípa, na rozhraní CHKO Lužické hory a CHKO České středohoří. Je známé zejména svým sklářským průmyslem. Počet obyvatel města mírně klesá, v letech 2011–2013 se snížil o více než 250.

Havraní skály mezi Novým Borem a Radvancem

Havraní skály tvoří skupinu sedmi pískovcových skalních věží, vyčnívajících z nevelkého, zhruba 300 m dlouhého pískovcového hřbítku, ležícího asi 1 km severně od Radvance a 2 km východně od Nového Boru. Vrcholky některých skal, jejichž výška dosahuje až 20 m, vystupují nad okolní stromy a umožňují výhled do okolí. Nejmohutnější a nejvyšší skála (371 m) měla podle pověstí sloužit ještě v 17. století jako popraviště Sloupského hradu. Roku 1829 nechal hrabě Karel Kinský zpřístupnit její vrcholovou plošinu vytesaným schodištěm, které je však dnes již ve velmi špatném stavu.
Z vyhlídky na vrcholku jsou vidět lesnaté kopce v okolí Sloupu, na jihu vyčnívá Špičák u České Lípy a v dálce na obzoru táhlý Vlhošť se špičatým Ronovem. Směrem k západu leží Nový Bor s Chotovickým vrchem, za ním Česká skála u Práchně a na severozápadě výrazný kužel Klíče.
Některé věže Havraních skal příležitostně využívali horolezci, kteří je nazývají Rozeklaná, Potupená a Půlená skála. Asi o 250 m dále k východu vyčnívá osamělá skála, zvaná Ropucha, na jejímž vrcholku je upevněn malý kříž.
Podle místní pověsti představují Havraní skály za trest zkamenělé průvodce zlého rytíře, který tu pronásledoval nevinnou dívku. Tato pověst se váže i k nedaleké Panenské skále.

Borská skalka

Borská skalka (479 m) je nevelký čedičový vršek, vyčnívající nad severozápadním okrajem Nového Boru při silnici do Polevska. Kopec, ležící na rozhraní Dolních a Horních Arnultovic, se dříve nazýval Zaječí vrch a jeho vrchol tvoří výrazná v minulosti částečně odlámaná čedičová skála, které se říkalo Drasslerův kámen. Přes koruny stromů se z ní otevírá pěkný výhled jižním směrem na Nový Bor s Chotovickým vrchem, Skalický vrch, Ortel a další kopce v okolí Sloupu, na vzdálenější Ralsko nebo protáhlý hřbet Kozla. Za jasného počasí je vidět i Ještědský hřbet, Bezděz a méně výrazné kopce Kokořínska nebo Českého středohoří. Téměř stejný výhled se nabízí také z louky na severovýchodní straně vršku.
U silničního mostku přes Sporku na úpatí vršku se 21. května 1918 střetli účastníci Rumburské vzpoury s vojenským útvarem pohraničních myslivců z Nového Boru. Těm se zde sice podařilo zajmout menší skupinu povstalců, ale hlavní voj vzbouřenců je kulometnou palbou donutil k ústupu, čímž si vynutil přístup do města. K rozhodujícímu střetnutí pak došlo pod Chotovickým vrchem.

Borský vrch - Jelení skok

Borský vrch (447 m) je nevelký čedičový kopec, ležící na severovýchodním okraji Nového Boru mezi železniční tratí a starou silnicí do Svoru. V dřívějších dobách se mu říkalo "Revírníkův vrch", pak vystřídal řadu jmen podle majitelů zdejších pozemků Helzela, Stolleho, Grohmanna a Tschernicha, a teprve později se začalo používat označení Borský nebo Městský vrch. Ve 2. polovině 20. století se lidově označoval jako Velíškův vrch. Kopec se zalesněným vrcholem byl na úpatí obdělávaný a teprve v novější době byla pole na jihozápadní straně zastavěna rodinnými domky.
V 80. letech 19. století byl kopec volně přístupný a na okraji lesa byly rozmístěné dřevěné lavičky s krásným výhledem na město a okolní krajinu. Heinrich Tschernich nechal ale později vrch oplotit kvůli ochraně vegetace a ptactva. Začátkem roku 1920 pozemky na Borském vrchu koupilo město, které zde zřídilo lesopark s upravenými cestami a množstvím laviček k odpočinku a posezení. Po roce 1945 byla ale odpočinková místa zničena a parková úprava ponechána osudu.

Součástí lesoparku byla i zalesněná pískovcová plošina, ležící východně od staré silnice do Svoru. Na jejím severním okraji je skalní ostroh s vyhlídkou Jelení skok, odkud se nabízí pěkný pohled na výraznou horu Klíč, ale můžeme odtud vidět i Luž, Hvozd, Jezevčí vrch, Ortel nebo Ralsko. Další vyhlídka bývala kdysi také v nejvyšším místě staré svorské silnice. Do skalní stěny tu byl vytesaný výklenek se svatým obrázkem, který byl ale po 2. světové válce odstraněn. Dnes je tu osazen nový obraz sv. Kryštofa, vysvěcený novoborským děkanem P. Josefem Pavlasem 22. července 2005.

Ústí Novoborské jeskyně. O kousek dál je v lese po pravé straně silnice opuštěný pískovcový lom, v jehož zadní stěně je vchod do rozlehlé podzemní prostory, označované obvykle jako Novoborská jeskyně. Jedná se o podzemní lom, vytvořený pravděpodobně těžbou sklářského písku. Kdy přesně se zde písek těžil není známo. Lom byl v provozu ještě kolem poloviny 19. století, ale v roce 1938 byl už dlouho opuštěný. Podzemní lom je přes 60 m dlouhý a tvoří jej dvě velké nepravidelné prostory, dosahující šířky kolem 20 metrů, mezi nimiž se chodba zužuje až na 3 m. Plochý strop je ve výšce okolo 5 metrů a na rozdíl od jiných podobných lomů v okolí ho nepodepírají žádné pilíře. V jeskyni zimují některé druhy netopýrů, zejména netopýr černý a ušatý. Od roku 2009 je vchod do jeskyně uzavřen mříží.
Na severovýchodním úpatí Borského vrc ...

Červený rybník u Pihelu

Červený rybník o rozloze kolem 9 ha leží v osadě Pihel asi 300 m východně od hlavní silnice z České Lípy do Nového Boru. Jeho jméno bylo odvozeno od červenohnědého zbarvení vody, pocházející z přilehlých rašelinišť. Z rybníka vytéká Pihelský potok, ústící asi o 2 km dále pod Pihelským vrchem do Dobranovského potoka.

Rybník je zmiňován už v 16. století a od poloviny 18. století patřil novozámecké vrchnosti. Za napoleonských válek 20. srpna 1813 došlo v jeho blízkosti ke střetnutí pruských jezdců s patrolou rakouských husarů, v němž byl zastřelen Jean Henri de Valmont, pohřbený na východní straně Chotovického vrchu.
V blízkosti Červeného rybníka kdysi ležel i největší z pihelských rybníků, nazývaný Zippelteich, který byl na počátku 19. století vysušen a přeměněn na louky. V bouřlivém roce 1848 se na těchto loukách konaly velké manévry národních gard z celého sloupského panství.

Také Červený rybník byl ve 2. polovině 19. století zrušen, ale v pozdější době byl opět obnoven zatopením vytěženého rašeliniště. Dnes na jeho hladině rostou lekníny a v okolních mokřinách se vyskytují i vzácnější rostliny, jako například ďáblík bahenní nebo rdest alpský. Travnaté břehy a řídké lesíky vytváří v létě příjemné prostředí ke koupání.

Chrám Nanebevzetí Panny Marie

Na rohu náměstí byl v letech 1747 - 1749 postaven menší kostel Nanebevzetí Panny Marie, který stavitel J. V. Kosch přestavěl v letech 1786 - 1788 do dnešní podoby, upravené pak roku 1893. Je to pozdně barokní oválná stavba s hranolovou věží zakončenou bání s dvěma lucernami. K oválné lodi, sklenuté kopulí na lunetách, přiléhá polokruhová oltářní část se dvěma balkóny. Na chóru jsou rokokové varhany s andílčí kapelou, přenesené sem z pražského kostela sv. Karla Boromejského. Klasicistní zařízení pochází z konce 18. století; hlavní oltář s plastickou výzdobou od I. M. Platzera je z roku 1792, na postranních oltářích pracoval sochař Antonín Max ze Sloupu (r. 1793), který je též tvůrcem kazatelny. Obraz Krista je kopií originálu z chrámu sv. Petra v Římě, pořízenou Václavem Mánesem. Křtitelnice se sochou sv. Jana Křtitele je z konce 18. století. Výzdobu doplňují rokokové lavice, 6 skleněných lustrů místní produkce a barevné vitráže v oknech s figurální výzdobou (Jan Křtitel a Madona) od Karla Meltzera ze Skalice.


  • 28. 2. 2017
    OTEVŘENÍ ÚSEKU ARNULTOVICE – SVO...

    Ve dnech 26.-27.5.2017 OTEVŘENÍ ÚSEKU ARNULTOVICE – SVOR

     
    24. 2. 2017
    SEMINÁŘ

    Ve dnech 25.-26.2. 2017 proběhne seminář

     
    Všechny aktuality
  • Kalendář akcí
    <červenec 2017>
    poútstčtsone
    26
    27
    28
    29
    30
    1
    2
    3
    4
    5
    6
    7
    8
    9
    10
    11
    12
    13
    14
    15
    16
    17
    18
    19
    20
    21
    22
    23
    24
    25
    26
    27
    28
    29
    30
    31
    1
    2
    3
    4
    5
    6
  • Anketa
    Na kterou stezku letos vyrazíte? Na kterou stezku letos vyrazíte?
  • Cyklostezka Sv. Zdislavy zspo   
    Nový Bor – Bílý Kostel nad Nisou   
    IČO 72559616
    MÚ, Nám. Míru 22
    Jablonné v Podještědí, 471 25