Zlepšení informačních systémů cyklostezky sv. Zdislavy a její propagace v polské části ERN r.č. CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_012/0000144
Udoskonalenie systemów inform. Ścieżki rowerowej im. św. Zdzisławy i jej promocja w pol. części ERN
Vyhledání dle GPS        ?
Zobrazit legendu Skrýt legendu
 Hrad     Přírodní památka     Více překrývajících se ikon (klikněte)

Státní hrad Grabštejn

 
 
K prohlížení průvodce na mobilních
zařízeních nainstalujte ezPDF Reader
(Android, iOS)
 
Stáhnout PDF s multimediálním průvodcem
K prohlížení na mobilních zařízení nainstalujte ezPDF Reader (Android, iOS)
Vhodné pro:
Všechny
Navštívíte místa

Grabštejn (Grafenstein), früher auch Olsytz, Wlsitz oder Grafenstein genannt, ist ursprünglich eine gotische Burg aus dem 13.  Jh., die im 16. Jh. in ein Renaissanceschloss umgebaut wurde.

http://www.hrad-grabstejn.cz/




Fotogalerie
  • grabstejn_02comp.jpg

    0 24

  • grabstejn_722pano1.jpg

    1 24

  • grabstejn_723pano2.jpg

    2 24

  • grabstejn_724pano3.jpg

    3 24

  • grabstejn_decke.jpg

    4 24

  • grabstejn_Dohna-Scheibler317ps.jpg

    5 24

  • grabstejn_dolnisklep.jpg

    6 24

  • grabstejn_Grabstejn-velkenadvori.jpg

    7 24

  • grabstejn_IMG_0061.jpg

    8 24

  • grabstejn_Josefina1.jpg

    9 24

  • grabstejn_kaple.jpg

    10 24

  • grabstejn_krbovkapanoramacorr.jpg

    11 24

  • grabstejn_malenadvori-03.jpg

    12 24

  • grabstejn_mazhausvstupnihala.jpg

    13 24

  • grabstejn_mehl.jpg

    14 24

  • grabstejn_mehlovaloznice.jpg

    15 24

  • grabstejn_pano.jpg

    16 24

  • grabstejn_pruchozichodbicka.jpg

    17 24

  • grabstejn_renesjidelna1.jpg

    18 24

  • grabstejn_renesjidelna2.jpg

    19 24

  • grabstejn_salskrbem.jpg

    20 24

  • grabstejn_sgrafitto.jpg

    21 24

  • grabstejn_sklepenikameny.JPG

    22 24

  • grabstejn_zitavkeramika.JPG

    23 24

Grabštejn, dříve také Olsytz, Wlsitz nebo Grafenstein, je původně gotický hrad ze 13. století, který byl v 16. století přestavěn na výstavný renesanční zámek.


Úvod:
Dobrý den, jménem NPU a jménem svým vás vítám na SH Grabštejně. Mé jméno je Kunhuta Pobělohorská a provedu vás hradem. Nacházíme se na jedné z nejcennějších památek u nás. Než vstoupíme do hradu, ještě upozorním, že je zakázáno se dotýkat všech exponátů a stěn. V zájmu nerušené prohlídky si prosím vypněte své mobilní telefony a kdo má koupené povolení k fotografování, foťte prosím bez blesku.
Představím Vám  jednotlivé průchozí body a zastavení:
Velké  Grabštejnské nádvoří  

Vstupní sklep
Grabštejnská sklepení
Zaklenuté schodiště
Malé nádvoří
Vstupní hala
Velký sál
Lovecká chodba
Hradní kaple
Průchozí chodba
Kuchyně
Sál s krbem
Spojovací chodba
Rokokový salónek s panó
Pokoj hraběnky Josefíny Clam-Gallasové
Jídelna – renesanční hodovní síň
Ložnice Jiřího Mehla ze Střelic


Donínové

Sgrafito




Grabštejnské nádvoří
grabstejn_Grabstejn-velkenadvori.jpg
Velké nádvoří je největším prostorem na Grabštejně. Vzniklo postupným vývojem pod původním jádrem hradu. Dnešní podoba je ze 16. století, kdy dostalo dnešní jednotný renesanční ráz ze sgrafittovou omítkou, obdélnými okenními i dveřními otvory a hlavně dnešním komunikačním schematem. Schodištěm k hornímu nádvoří, dnešním vstupem do sklepení a přístupem na zadní zahradu.







Sgrafito
grabstejn_sgrafitto.jpgSgrafito je nástěnná omítková technika, která vznikla a prodělala největší rozkvět v období renesance. Touto technikou založenou na jednoduchém principu byla dekorována vnější fasáda renesančních budov, ale používalo se jí i v interiéru. Dvoubarevného sgrafitového vzoru se dosahuje tak, že spodní vrstva tmavé omítky nechá zaschnout a do svrchní tenké vrstvy omítky světlé barvy se za vlhka proškrabují vzory. Omítka velkého nádvoří tvoří sgrafitta ve formě prázdných obdélníků.



Zpět nádvoří   Dále do sklepení


Vstupní sklep
grabstejn_02comp.jpgZe kterého jsou přístupné ostatní sklepní prostory, vznikl až v 16. století při velké renesanční přestavbě hradu jako vestavba mezi starší zdivo obvodové hradby a starého paláce.
   
Výstava, kterou právě vidíte, pojednává o zpracování drahých kamenů a prezentuje, jak tradiční suroviny, tak ukázku nástrojů používaných k jejich zpracování v minulých stoletích. (DT)Ve vitrínách jsou ukázky nejrůznějších drahých kamenů.
V zadní části sklepa je vidět, jak naši předkové stavěli klenby. Nejprve zhotovili bednění ze širokých prken. Bednění bylo podpíráno dřevěnými podpěrami. Na líci čelní zdi je patrné, jak staří mistři dovedně šetřili dřevem. Začátek bednění byl opřen o lícní stranu čelní zdi.  


Grabštejnská sklepení

Grabštejnská sklepení jsou velmi stará, není vyloučeno, že jejich vznik mohl spadat do
doby po výstavbě nejstaršího nám známého paláce na Grabštejně, tedy do 13. století.
Průchodem v původní hradbě vstoupíme do 1. podzemního podlaží.





V další sklepní místnosti, je vidět původní vstup do nejstarších sklepení. Dnes je tento vstup přestavěn na malý sklípek, který sloužil pravděpodobně pro ukládání sudů s vínem či pivem.  Ač bychom od zaklenutí portálku postaveného v gotice očekávali, že bude mít lomený lomený oblouk, nebylo to vždy pravidlem. (DT1). Na čelní stěně při vstupu je dobře patrné, že původní hrad byl opravdu vystavěn na skále, jak zmiňuje např. Bohuslav Balbín. grabstejn_dolnisklep.jpg
Na skálu navazuje základové zdivo, které nemá rovnou líc. Je tomu tak proto, že sklepní prostory tu tenkrát nebyly. Dávní stavebníci zde pouze vykopali základ až na skálu. Pod úrovní terénu pak kladli hrubý, neopracovaný kámen do základového výkopu a prolévali ho maltou. Teprve od úrovně terénu výše, již bylo zdivo z estetických důvodů v líci zděno z lomového kamene. Přechod obou způsobů stavby nám odhaluje původní výši podlahy uvnitř starého paláce, který je nyní nad námi.  Profilované kamenné prvky složené v tomto sklepním prostoru, pocházejí buď z archeologických nálezů, anebo pocházejí přímo ze stavby.  


Zaklenuté schodiště
grabstejn_mazhausvstupnihala.jpgdo starších tesaných sklepů o patro níže vzniklo teprve dodatečně   v době kdy byly sklepy upraveny pro ukládání potravin. Pro snadnější transport sudů s pivem a vínem jsou proto i schodišťové stupně ze dřeva.Druhé podzemní podlaží je vytesáno do skalního podloží a je starší, než nad nimi ležící sklepení renesanční.  Starší zděná část sklepů obsahuje odvětrávací systém  a „krbeček “. Krbeček sloužil pro osvětlování prostor, ale mohlo se na něm i ohřívat jídlo v době, kdy sklep sloužil jako útočiště při obléhání.
Zamřížovaný otvor pod námi je pravděpodobně  pozůstatek původní  středověké únikové chodby.   Chodba údajně měla vést až do Hrádku nad Nisou, je známo i několik dalších domnělých vyústění.  Nyní je po dvaceti metrech zavalená  a neprůchodná. Klenební pas nad námi není z nejstarších dob, ale vznikl pravděpodobně až při renesanční přestavbě hradu ze statických důvodů.  (DT3)
Pokračujte Zpět vstupní sklep
Zpět Velké nádvoří Dále na Malé nádvoří




Malé nádvoří
Nyní se nacházíme v jádru starého grabštejnského hradu. Tehdejší středověké nádvoří odpovídalo  zhruba dnešní velikosti tohoto prostoru.  Hradba (u falešného okna) nám  umožňuje udělat si představu o tloušťce původních hradeb, které uzavíraly nevelké jádro hradu s věží a palácem.  (Poloha původního paláce je  zřetelná podle požárních zdí ve štítech –západně, vlevo od kaple) Palác byl kryt mohutnou, okrouhlou věží. Věž sloužila jako poslední útočiště v případě, že již byl zbytek hradu dobyt. Věž měla jediný vstup po lávce, která vedla k dveřnímu otvoru v místě nynějšího okénka. Portál je zachován, a můžete si ho prohlédnout až půjdete sami na věž.
Přesné datum založení hradu není známé, ale jisté je, že zde od 2. poloviny 13. století sídlili purkrabí z Donína  (Dohna v Sasku).  Donínové hrad vlastnili až do poloviny století 16., kdy jej byli nuceni pro dluhy prodat.  Ale o tom, si již více řekneme dále.
Dále do vstupní haly

Purkrabí z Donína na Grabštejně
Naši Donínové patřili do dnes méně známé slezsko-lužické větve rodu, kterou založil Jindřich III. z Donína. Jindřich III. strávil 40 let svého aktivního života na cestách mezi dvory svých lenních pánů - českého krále Václava I. a později Přemysla Otakara II., míšeňského markrabí Jindřicha Jasného a míšeňského biskupa, mezi něž lenní práva nad Donínem střídavě přecházela. Napětí a neshody mezi Jindřichem Jasným a a Jindřichem z Donína vyústily až do popravy Jindřichova syna Oty a odchodu rodiny do Čech, do Žitavska. Zde vybudovali hrad Grabštejn (Grafenstein) a stáli u založení kláštera Marienthal.





Dále do vstupní haly




Vstupní hala
Tato prostora byla původně součástí nejstaršího hradního paláce na Grabštejně z konce 13. století. Jeho půdorys můžete tušit podle síly obvodového zdiva u okna. V západním směru palác pokračoval dnes nepřístupnými místnostmi, zatímco otevřená chodba vedle je již pozdější. Palác, stejně jako celý hrad byl v 2. polovině 16. století  přestavěn  v renesanční zámek tehdejším vlastníkem Jiřím Mehlem ze Střelic.  Jiří Mehl ze Střelic byl významnou osobností středoevropských dějin nejen z hlediska politického či národohospodářského, ale i kulturního, což se projevilo ve velkolepé přestavbě hradu Ze vstupní haly jsou po dvouramenném schodišti přístupné obytné pokoje majitelů, pod schodištěm je jeden z vchodů do kaple. Dvouramenné schodiště je nový, resp. z antiky znovu převzatý renesanční prvek, středověk používal schody točité či dřevěné pavlače. Renesanční je též  klenba se svorníkem, tzv. rozetou. Mohutná barokní skříň s tzv. tordovanými sloupky kolem roku 1700 již nepamatuje Jiřího Mehla ani jeho dobu.
Pokračujte Kaple   Velký sál   Sál s krbem 1. patro

Velký sál

grabstejn_velkysal.jpg
Nyní se nacházíme ve velkém sálu, který je nyní zařízen jako obrazárna, nebo sál předků. Zcela vpravo  na velkém obraze je Matyáš Gallas.  Matyáš Gallas pocházel z Itálie. K  nám do Čech se dostal v době třicetileté války a postupně se vypracoval na jednoho z Valdštejnových generálů a nejbližších pobočníků. Ale Valdštejnova rostoucí moc znamenala také jeho konec.  Císař se rozhodl za každou cenu Valdštejna odstranit.  Matyáš zůstal věren císaři, a dokonce byl  jedním z těch, kdo (s Piccolominim a Auersperkem) zosnovali v Chebu Valdštejnovu vraždu.  Za věrné služby císaři získal frýdlantské a liberecké panství, tedy značnou část původního Valdštejnova dominia.
Na manželském dvojportrétu vlevo je syn Matyáše Gallase  František Ferdinand,  Vpravo je  jeho manželka Johanna Emericie. Tito dva byli  rodiči Jana Václava Gallase. Jan Václav Gallas si Grabštejn kupuje v roce 1704  (DT5)    Dnešní podoba sálu je výsledkem několika přestaveb. Jižní stěna (směrem do velkého nádvoří) pochází z dob počátků hradu,  tedy ze 13. století. Tehdy sloužila jako hradba.
Později byla do hradby prolomena okna, a celý prostor mezi původním starým palácem a hradbou byl zastřešen a vzniklo zde několik místností. (Rozdělení místností je patrno na různých typech kleneb – tříboké a pětiboké klenební výseče ukazují, stavební různorodost  místnost – tříboké jsou starší)     
          Zatímco Clam-Gallasové využívali tyto prostory jako vrchnostenské kanceláře ( a zřídili zde těžké  ocelové dveře a trezor), vojáci, kteří přišli po II. světové válce  si prostory uzpůsobili  po svém, a zřídili si zde tělocvičnu).
Pokračujte do Lovecké chodby   Zpět do vstupní haly

Lovecká chodba

Nyní procházíme pokojem, který obepíná věž hradu. Zde prezentovaná kolekce žitavské keramiky, někdy označované jako žitavská fajáns, je jednou z největších kolekcí tohoto unikátního druhu keramiky na světě. Technologii výroby této keramiky přinesly na Žitavsko náboženští exulanti po Bílé hoře původem z jihovýchodní Moravy.










Atmosféru lovecké chodby dokresluje několik pušek ve stojanu a náznaková instalace trofejí a paroží.

Vlevo mezi vstupem a oknem visí portrét manžela poslední šlechtické majitelky hradu hraběnky Marie, Karla Podstatzkého z Liechtensteinu, manželé žili na Grabštejně v zámečku Kavalierhaus v období před druhou světovou válkou. Rodinné fotografie nás seznamují s posledními dvěma generacemi. Hrabě František Clam Gallas, byl posledním mužským členem rodu. Zemřel roku 1930. Měl sedm dcer, z nichž Marie s manželem žila na Grabštejně.



Pokračujte Zpět do vstupní haly    Dále do hradní kaple

Hradní kaple
Hradní kaple je zasvěcena sv. Barboře, patronce horníků, ochránkyni před náhlou smrtí.  První  připomínka kaple je  již k roku 1393.  V 16. století  ji nechal znovu vystavět Jiří Mehl ze Střelic. Z původní kaple tak pochází pouze oltář a také plastika patronky,  dnes nahrazená kopií za ztracený originál.  Kaple je vyzdobena jedinečnými, pozdně renesančními malbami, jejichž autor je zatím neznámý.   Hlavním motivem maleb na stropě je novozákonní velikonoční cyklus umučení Páně. Cyklus začíná vjezdem  Ježíše Krista do Jeruzaléma, pokračuje Poslední večeří,  výjevem Krista modlícího  se na hoře Olivetské a dalšími za sebou následujícími výjevy. Cyklus vrcholí Zmrtvýchvstáním a Nanebevstoupením Páně. Velká malba uprostřed zobrazuje Poslední soud . Oltářní obraz zpodobňuje Marii pod pomerančovníkem. Vrchní oltářní obraz je kopií původního obrazu Ukřižování. Dnešní obraz je volnou kopií na motiv původní cranachovské práce. Když se otočíte a podíváte se nahoru na emporu, tak uvidíte  zrestaurované barokní varhany z roku 1692. Jedná se zřejmě o dílo neznámého mistra ze Žitavy. Dole při zdech vidíte  pozdně renesanční lavice z konce 16. století. Kaple, stejně jako celý hrad, se proměnila v druhé půli 20. století téměř v ruinu. (DT6) Teprve po náročné opravě  budovy bylo možno provést  restaurátorský průzkum, při kterém byla uplatňována metoda průzkumu maleb pomocí infračervené kamery, která umožňovala zobrazit skryté spodní vrstvy malby bez poškození vrchních maleb.  
Mezitím se podařilo díky našim partnerům zrestaurovat dřevěné prvky v kapli – renesanční stally a kazatelnu a do kaple vrátit opravené varhany.
Nejsložitějším úkolem byla oprava nástěnných maleb. Restaurátoři se museli vyrovnávat s širokou škálou poškození, ať již statického původu, nebo mající původ v pronikání vlhkosti a solí do zdiva, či poškození způsobená požárem v 19. století nebo neodbornými přemalbami. Restaurování nástěnných maleb provedl kolektiv pracovníků pod vedení akademického malíře Martina Martana. Práce byly hrazeny zejména z prostředků Ministerstva kultury ČR, za přispění DBU - Německé nadace pro životní prostředí, Benefičních koncertů a Luďka Vele, Česko-německého fondu budoucnosti, Sdružení Grabštejn a dalších partnerů. Podíl neziskového sektoru na rekonstrukci byl v rámci Česka zcela ojedinělý.
Zpět do vstupní haly
   Dále průchozí chodbou    Dále do kuchyně



Průchozí chodbička 
grabstejn_pruchozichodbicka.jpg nás vede kolem kaple do místnosti mezi věží a původní vnější hradbou. Na stěnách visí kolekce původně grabštejnských grafik s vyobrazením významných osobností Evropy 16 – 18 století. Rozšíření grafik od 16. století  významně zkvalitnilo  úroveň poznávání tehdejšího světa například šlechtické mládeži.
Štíty vpravo pocházejí z původní africké sbírky Karla Podstatzky- Liechtensteina.







Chodba u věže

Zde prezentovaná kolekce žitavské keramiky, někdy označované jako žitavská fajáns,  je jednou z největších  kolekcí tohoto unikátního druhu keramiky na světě. Technologii výroby této keramiky přinesly na Žitavsko náboženští exulanti  po Bílé hoře původem z jihovýchodní Moravy. Atmosféru lovecké chodby dokresluje několik pušek ve stojanu a náznaková instalace trofejí a paroží.

Vlevo mezi vstupem a oknem visí portrét manžela poslední šlechtické majitelky hradu hraběnky Marie, Karla Podstatzkého z Liechtensteinu, manželé žili  na Grabštejně v zámečku Kavalierhaus  v období před druhou světovou válkou. Rodinné fotografie nás seznamují s posledními dvěma generacemi. Hrabě František Clam Gallas, byl posledním mužským členem rodu. Zemřel roku 1930. Měl sedm dcer, z nichž Marie s manželem žila na Grabštejně.

Mezi kuchyní a nárožní místností je dnes instalována pomyslná ložnice nadlesního z přelomu 19. a 20. století.
Na zakulacené stěně, která je plášťěm věže,  se nám dochovalo  nejstarší vyobrazení na hradě. Jestli to je náš  hrad, nebo nějaká jiná stavba nevíme, neboť mj. nevíme, jak tehdy Grabštejn vlastně vypadal.
Pokračujte do kuchyně
 
Kuchyně
Kde byla, a jak vypadala původní kuchyně na Grabštejně, se dnes můžeme jenom
domýšlet. Místnost, do které jsme právě vstoupili, se stala kuchyní až v 16. století. Dříve zde ale nestály dnešní příčky, ale byl tu jednolitý, relativně velký sál, (zaklenutý velmi nízko založenou křížovou klenbou s patami klenby založenými na příporách). To nasvědčuje značnému stáří této části hradu. V 16. století byl do původní hradební zdi proražen velký komín, který odváděl kouř z otevřeného topeniště, celý prostor začal být využíván jako kuchyně. Památkou na tuto dobu je také výdejní okénko se zaklenutým kamenným ostěním. Jak původně kuchyně vypadala, je nejlépe vidět v dnešní spižírně, kde je zakonzervována  původní cihelná dlažba, gletovaná omítka  a pískovcová výlevka. (S kuchyní také nejspíš souviselo i několik chodeb pod úrovní terénu. Mohly vést z kuchyně do vinného archivu a sklepních prostor pro ukládání potravin.) V původní kuchyni se vařilo pro celý hrad, všichni pak společně stolovali v některém z přilehlých sálů. Dnešní podoba kuchyně je z 19. století. Tehdy byl prostor rozdělen do několika místností, vstup do komína opět zazděn a byl zde instalován sporák (předchůdce dnešního sporáku). V kuchyni se již nevařilo pro celý hrad, ale pouze pro rodinu zde usazeného vrchního nadlesního. Přilehlé místnosti pak byly upraveny jako jeho byt. Interiérová instalace se nám snaží přiblížit dobu, kdy zde bydlel právě nadlesní. Dřevořezby a grafika v chodbě jsou inspirovány loveckou tematikou. Na stěnách i ve výklencích je k vidění keramické nádobí a další kuchyňské vybavení. (DT7)
Zpět do vstupní haly  Dále do sálu s krbem


Sál s krbem

Sálu, do kterého jsme přišli vévodí kamenný krb, který je postaven podle návrhů  slavného italského architekta Gulia Romana. (DT8) Z krbu se malým výklenkem přikládalo i do kachlových kamen, která stála ve vedlejší místnosti.  

Var. 1
Tento sál byste ještě před 20. lety nepoznali. Dřevěné krovy  se propadly a pod otevřeným nebem zde rostly  břízy a kopřivy. Nezřetelná linie v omítce nám ukazuje, kam až pokročila zkáza hradu. Tuto zkázu zapříčinil nezájem tehdejšího režimu o památky. Jak je tedy možné, že strop i podlahy působí tak starobyle? Je to díky tomu, že na Grabštejně byla zvolena restaurátorská technika konzervace -  původní zachovalé konstrukce byly citlivě doplněny přenesenými stavebními prvky, z jiných  zaniklých památek a nebo analogickými kopiemi původního vybavení. Přenesený dřevěný strop i cihelná podlaha jsou toho ukázkou.   Jeho širšímu zavedení brání tlaky ze stavebnictví upřednostňující celkovou obnovu před šetrnou konzervací.

Var. 2
Podíváme-li se pozorně na západní stěnu sálu s krbem, můžeme si všimnout napojení restaurovaných omítek na původní renesanční gletovanou omítku. Zřetelná oddělující čára ukazuje, kam až postoupilo chátrání v  80. letech 20. století, kdy se na hradě propadly některé krovy a přímo v tomto sále již rostla tráva a stromy. Při záchranných pracích byla spodní část zdi šetrně zakonzervována, horní část stěn byla znovu nadezděna a celý prostor byl znovu zastřešen. Protože po požáru v roce 1843 byl zničen původní renesanční dřevěný strop, byla při rekonstrukci ve 20. století použita technika transferu. To znamená, že strop, ale i řada jiných prvků byla na Grabštejn přenesena z jiných objektů, např. Benešova nad Ploučnicí, Milešova, Jindřichova Hradce apod.
O kvalitách konzervačního přístupu svědčí i to, že rekonstrukce sálu s krbem získala cenu Grand Prix za památkovou péči.
Pokračujte  spojovací chodbou nebo zpět do vstupní haly



Spojovací chodba

Kdysi sloužila služebnictvu, které mohlo do jednotlivých panských pokojů přistupovat zvlášť. V polovině 16. století, kdy tato chodba vznikla, šlo o velmi moderní řešení, kterým se nemohlo pyšnit mnoho zámků.  V chodbičce můžetevidět kolorované grafiky, které ukazují Prahu na konci 18. století. Jde o soubor grafik s korunovačním průvodem Leopolda II.
Pokračujte do renesanční jídelny nebo Pokoj hraběnky Josefíny či Rokokového salonku s panó





Rokokový salónek s panó

http://cyklostezkasvatezdislavy.cz/getmedia/bc98042f-d73f-4463-a1eb-a46b41ecd333/66a.aspx?width=190&height=143Nyní jsme se ocitli v rokokovém salonku, kterému dominují tři velké nástěnné malby, tzv. panneau (panó). Panó, zasazená v dřevěném obložení, sloužila jako dnešní obrazové tapety.

Autorem těchto panó je rakouský malíř a žák vídeňské akademie Jan Antonín Raunacher. Tato panó se původně nacházela v některém z Clam-Gallasovských paláců ( Praha). Později, asi v polovině 19. století, byla panó přemístěna do dolního zámku Grabštejn. V roce 2001 byl na zámku Mnichovo Hradiště objeven záhadný předmět původem z Grabštejna, na který se v průběhu let zapomnělo. Předmět byl převezen zpět na hrad. Byl to naviják na koberec omotaný plátnem. Po mnoha letech byla plátna poškozená, zkřehlá a lehce se lámala. Teprve náročná rekonstrukce odhalila jejich tajemství: Byla to naše grabštejnská panó, posléze přemístěna zpět na hrad.
grabstejn_722pano1.jpggrabstejn_723pano2.jpggrabstejn_724pano3.jpg
Na největším panó můžete sledovat malý příběh: Hlavní postavou je muž uprostřed obrazu, který byl vysoce postaveným dvořanem, podle symbolu u opasku pravděpodobně arciklíčníkem. Tento velmi vlivný šlechtic měl jistě mnoho nápadnic, které se i na tomto obrazu rojí kolem něj navzdory velice vyčítavému pohledu, který na něj vrhá jeho právoplatná manželka z levého rohu obrazu. Na schodech můžete vidět zahradníka, otáčejícího se k celé scéně zády. Zahradník má zvýrazněny zadní  partie svého těla tak, aby bylo dáno najevo, jak by se mělo pohlížet na takové pletky.DT9
Zpět do spojovací chodby

Pokoj hraběnky Josefíny Clam-Gallasové
Nyní jsme vstoupili do místnosti, která je zařízena jako pokoj hraběnky Josefíny Clam-Gallasové. Její podobiznu máme na grafickém listu mezi okny, na druhé straně nad pohovkou je portrét jejího muže Kristiána Kryštofa Clam-Gallase. Josefína měla velmi blízko k hudbě, zpívala a také hrála na několik hudebních nástrojů.  Josefína se také ještě za svobodna, v roce 1796 v  Praze setkala s významným hudebním skladatelem Ludwigem van Beethovenem. Hrabě Clary, otec Josefíny při setkání se skladatelem vyjádřil přání, zda by se Beethoven mohl stát učitelem hudby jeho tehdy devatenáctileté dcery Josefíny. Beethoven nejprve odmítnul, ale když se s Josefínou osobně setkal, mladá dívka ho okouzlila,  a on nakonec souhlasil. Josefínu nejen učil hudbu, ale také  jí věnoval několik svých skladeb. (WoO 43 a 44a). Nakonec se do ní beznadějně zamiloval, bez ohledu na to, že Josefína již byla zasnoubena s hrabětem Kristiánem Kryštofem Clam-Gallasem. Beethoven byl odmítnut a duševně  raněný opustil Prahu.  Při jeho příští návštěvě Prahy již byla  Josefína provdána za Kristiána Kryštof .K. C-G, (nejvyššího maršálka českého království, podporovatele průmyslu a umění v Čechách a předsedu Společnosti vlasteneckých přátel umění.      DT10
Zpět do sálu s krbem
  Zpět do spojovací chodby

Jídelna – renesanční hodovní síň
Renesanční hodovní síň neboli jídelna nám ukazuje, jak mohly vypadat místnosti v době renesanční. Původní hodovní síň se, jak se zdá, nacházela v reprezentačním sále ve východním křídle. Stěny byly obkládány velkými nástěnnými tapiseriemi, původní účel byl, aby se v místnostech drželo teplo, ovšem na Grabštejně jde již o dekorativní prvek. První z nich vlevo ukazuje biblický výjev: Josef prchá před svody Potífarovy ženy, prostřední úzká ukazuje alegorii prosince s vyobrazením domácnosti a poslední vpravo je verdura s pávy z Nizozemí. Nábytek dokresluje podobu pozdně  renesanční jídelny. Nádobí se již nepoužívalo jen keramické, ale vyráběno bylo též ze skla. Nejčastější ale bývalo nádobí cínové, které můžete vidět vystavené na kredenci(?).  Vlevo na grafikách nad skříní jsou zachyceni habsburští panovníci. Atmosféru místnosti dokresluje portrét (mezi okny) Adama z Valdštejna, strýce Albrechta z Valdštejna, který na Grabštejně nejspíš nikdy nebyl a ani s ním neměl nic společného. DT11
Zpět do sálu s krbem  Zpět do spojovací chodby  Dále do ložnice Jiřího Mehla

Ložnice Jiřího Mehla ze Střelic
Nyní jsme vstoupili do ložnice Jiřího Mehla ze Střelic. Jiří  Mehl pocházel ze slezské Vratislavi. Za panování (těchto) dvou habsburských císařů – Ferdinanda I. a Maxmiliána II. – se těšil významných funkcí a také s nimi spojených velkých příjmů.  V této době si Mehl  zakoupil panství Grabštejn a hlavní sídlo - středověký hrad - nechal v krátké době (1564 až 1569) přebudovat na moderní renesanční palác. Měl dostatek zkušeností a inspirací z pobytů a cest po Slezsku, Německu, Itálii, Rakousích a Uhrách, aby si dovedl vybrat to nejlepší, co odpovídalo jeho vkusu. Na hradě nechyběla astronomická observatoř a velká knihovna, která ale mohla být uložená i v Praze. Mehl vymáhal velké daně z těžby kovů na svém panství. Sám se ale daně těžby neplatil. Za finanční pohledávku byl donucen císařem zaplatit nuceným prodejem Grabštejna.  (Hrad i s panstvím prodal (v roce 1586) Ferdinandu Hoffmannovi z Grünebühlu). O Jiřím Mehlovi toho ve spojitosti s hradem moc nevíme. Nevíme ani, jak vypadal, snad mu patří tvář šlechtice tomto votivním obrazu Panny Marie s Ježíškem. Obraz patří k nejstarším dochovaným památkám hradu, ale nelze zcela určitě potvrdit, že se opravdu jedná o Jiřího Mehla ze Střelic.
Zpět do vstupní haly  Zpět do spojovací chodby  Východ z expozice na velké nádvoří

Tímto končí prohlídka našich interiérů, sami můžete vystoupat na věž. Pokud jste ještě nenavštívili sklepení, můžete tak učinit v…hodin. Dále bych vám doporučil/a návštěvu některého ze státních hradů a zámků v okolí, jako např. Frýdlantu, Lemberku nebo Sychrova. Děkuji vám za pozornost a rádi vás uvítáme znovu na Grabštejně, třeba na některé z kulturních akcí.

Z písemných pramenů víme více jen o jeho knihovně, kterou po Mehlově smrti získal jeden z největších bibliofilů, milovníků a mecenášů umění té doby,Ferdinand Hoffmann z Grůnbichlu, který ostatně už 1586 koupil - přímo od  Mehla - Grabštejn sám. Mehl byl očividně nejen skvělý právník, diplomat a národohospodář, ale take vzdělaný humanista, který se živě zajímal o astronomii, stýkal se s významnými reprezentanty vědy té doby, kterým pomáhal v kariéře u císařského dvora, Musel znát výstavná sídla Fuggerů v Augsburgu, v Landshutu, Trausnitz, Červeném Kameni i jinde, císařské stavby ve Vídni a v Rakousích, a patrně i v Praze.
Mehlovi se dařilo pouze do doby, než na trůn roku 1575 usedl Rudolf II., který byl zapřisáhlým katolíkem a na svém dvoře podporoval převážně katolíky. Takže Jiří Mehl ze Střelic, coby protestant o své úřady u dvora, které zastával za panování císařů Ferdinanda I. Maxmiliána II., přišel. Po nástupu Rudolfa II na trůn dochází k poklesu  Mehlovy politické vážnosti a moci i k jeho finančnímu vyčerpání, ke kterému přispělo i neúspěšná důlní podnikání na panství Grabštejn. Pro dluhy byl nucen roku 1586 hrad odprodat. Prodává jej svému příteli Ferdinandu Hofmanovi z Grünebühlu.

01. Grabštejnská sklepení

Grabštejnská sklepení jsou velmi stará, není vyloučeno, že jejich vznik mohl spadat do
doby po výstavbě nejstaršího nám známého paláce na Grabštejně, tedy do 13. století.
Průchodem v původní hradbě vstoupíme do 1. podzemního podlaží.
Vstupní sklep, ze kterého jsou přístupné ostatní sklepní prostory, vznikl až v 16. století při velké renesanční přestavbě hradu jako vestavba mezi starší zdivo obvodové hradby a starého paláce.

02. Malé nádvoří

Nyní se nacházíme v jádru (srdci) starého grabštejnského hradu. Tehdejší středověké nádvoří odpovídalo  zhruba dnešní velikosti tohoto prostoru.  Hradba (u falešného okna) nám  umožňuje udělat si představu o tloušťce původních hradeb, které uzavíraly nevelké jádro hradu s věží a palácem.  (Poloha původního paláce je  zřetelná podle požárních zdí ve štítech –západně, vlevo od kaple) Palác byl kryt mohutnou, okrouhlou věží. Věž sloužila jako poslední útočiště v případě, že již byl zbytek hradu dobyt. Věž měla jediný vstup po lávce, která vedla k dveřnímu otvoru v místě nynějšího okénka. Portál je zachován, a můžete si ho prohlédnout až půjdete sami na věž.
Přesné datum založení hradu není známé, ale jisté je, že zde od 2. poloviny 13. století sídlili purkrabí z Donína  (Dohna v Sasku).  Donínové hrad vlastnili až do poloviny století 16., kdy jej byli nuceni pro dluhy prodat.  Ale o tom, si již více řekneme dále.

03. Vstupní hala

Tato prostora byla původně součástí nejstaršího hradního paláce na Grabštejně z konce 13. století. Jeho půdorys můžete tušit podle síly obvodového zdiva u okna. V západním směru palác pokračoval dnes nepřístupnými místnostmi, zatímco otevřená chodba vedle je již pozdější. Palác, stejně jako celý hrad byl v 2. polovině 16. století  přestavěn  v renesanční zámek tehdejším vlastníkem Jiřím Mehlem ze Střelic.  Jiří Mehl ze Střelic byl významnou osobností středoevropských dějin nejen z hlediska politického či národohospodářského, ale i kulturního, což se projevilo ve velkolepé přestavbě hradu Ze vstupní haly jsou po dvouramenném schodišti přístupné obytné pokoje majitelů, pod schodištěm je jeden z vchodů do kaple. Dvouramenné schodiště je nový, resp. z antiky znovu převzatý renesanční prvek, středověk používal schody točité či dřevěné pavlače. Renesanční je též  klenba se svorníkem, tzv. rozetou. Mohutná barokní skříň s tzv. tordovanými sloupky kolem roku 1700 již nepamatuje Jiřího Mehla ani jeho dobu.

04. Velký sál

Nyní se nacházíme ve velkém sálu, který je nyní zařízen jako obrazárna, nebo sál předků. Zcela vpravo  na velkém obraze je Matyáš Gallas.  Matyáš Gallas pocházel z Itálie. K  nám do Čech se dostal v době třicetileté války a postupně se vypracoval na jednoho z Valdštejnových generálů a nejbližších pobočníků. Ale Valdštejnova rostoucí moc znamenala také jeho konec.  Císař se rozhodl za každou cenu Valdštejna odstranit.  Matyáš zůstal věren císaři, a dokonce byl  jedním z těch, kdo (s Piccolominim a Auersperkem) zosnovali v Chebu Valdštejnovu vraždu.  Za věrné služby císaři získal frýdlantské a liberecké panství, tedy značnou část původního Valdštejnova dominia.

05. Hradní kaple

Hradní kaple je zasvěcena sv. Barboře, patronce horníků, ochránkyni před náhlou smrtí.  První  připomínka kaple je  již k roku 1393.  V 16. století  ji nechal znovu vystavět Jiří Mehl ze Střelic. Z původní kaple tak pochází pouze oltář a také plastika patronky,  dnes nahrazená kopií za ztracený originál.  Kaple je vyzdobena jedinečnými, pozdně renesančními malbami, jejichž autor je zatím neznámý.   Hlavním motivem maleb na stropě je novozákonní velikonoční cyklus umučení Páně. Cyklus začíná vjezdem  Ježíše Krista do Jeruzaléma, pokračuje Poslední večeří,  výjevem Krista modlícího  se na hoře Olivetské a dalšími za sebou následujícími výjevy.

Ukázka ze dne 24.8.2013 - Carmen


  • 28. 2. 2017
    OTEVŘENÍ ÚSEKU ARNULTOVICE – SVO...

    Ve dnech 26.-27.5.2017 OTEVŘENÍ ÚSEKU ARNULTOVICE – SVOR

     
    24. 2. 2017
    SEMINÁŘ

    Ve dnech 25.-26.2. 2017 proběhne seminář

     
    Všechny aktuality
  • Kalendář akcí
    <listopad 2017>
    poútstčtsone
    30
    31
    1
    2
    3
    4
    5
    6
    7
    8
    9
    10
    11
    12
    13
    14
    15
    16
    17
    18
    19
    20
    21
    22
    23
    24
    25
    26
    27
    28
    29
    30
    1
    2
    3
    4
    5
    6
    7
    8
    9
    10
  • Anketa
    Na kterou stezku letos vyrazíte? Na kterou stezku letos vyrazíte?
  • Cyklostezka Sv. Zdislavy zspo   
    Nový Bor – Bílý Kostel nad Nisou   
    IČO 72559616
    MÚ, Nám. Míru 22
    Jablonné v Podještědí, 471 25