Milštejn, souborný název pro skalní masív (535m) a zbytky zříceniny středověkého hradu, nacházející se 3,5 km na sever od Cvikova. Na území ovládaném rodem Berků byl patrně na přelomu 13. a 14. století, při kolonizaci pohraničních hvozdů, na skále vybudován hrad (nazvaný podle zdejší, ještě starší výroby mlýnských kamenů) k ochraně důležité obchodní Lipské cesty. Roku 1343 byl za Karla IV. osazen posádkou 12 – 16 zbrojnošů ustanovených k doprovodu kupeckých vozů při ochraně před loupeživými přepady, též se tu vybíralo clo a zbrojní mýto. Po smrti svého otce Jindřicha získal hrad i panství r. 1404 Hynek Berka z Dubé, katolík a spojenec lužického šestiměstí, kam on i od r. 1433 jeho nástupce Jindřich Berka, horlivý stoupenec císaře Zikmunda, posílali varovné zprávy o pohybech husitských vojsk při jejich výpravách do Lužice a Slezska. Proto hrad nebyl Lužičany při jejich trestných výpravách po r. 1440 dobýván a zničen. Teprve po připojení milštejnského panství k Zákupům r. 1502 význam hradu upadal. Opuštěný chátral, už koncem 16. stol. byl pustý a patrně r. 1634 zničen švédským vojskem gen. Bannera. Původní hrad, zabezpečený od východu a jihu skalními srázy, chránila hradba s vestavěnými budovami a brána (dochovaly se sporé zbytky zdiva). Na skále stávala válcová obranná věž, z níž prý bylo vidět až návrší před Prahou. Roku 1793 byla stržena dělníky zdejšího lomu. Hláska stojící na severových. výběžku skály se zřítila již v r. 1726. V prostoru za skalní branou jsou dva velmi staré stromy, buk a javor. Další mohutný buk, starý asi 400 let a vysoký kolem 30 m, stojí před bývalým vchodem do hradu, na plošince, kde patrně býval hradní hřbitůvek. Je to chráněný přírodní výtvor. Na východním a jihovýchodním svahu se těžil kámen pro výrobu žernovů. Dnes již opuštěný lom pohltil zbytek opevnění a přilehlých budov i část hradního nádvoří. K Milštejnu se vztahují četné romantické pověsti o zlých rytířích a nešťastných dívkách, o čertově kuchyni i o pokladech. Z konce 16. století je údajný dopis, v němž vlašský magistr Benedictus Chirocensis sděluje podrobný návod, kde a jak lze právě na Milštejně nalézt veliký poklad. Je to zároveň první novodobá písemná zmínka o hradu.
komentáře
Off